Poněkud nestandardní § 24/2/zt zákona o daních z příjmů umožňuje paušální uplatnění výdajů za využití vozidla jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů (čili daňově uznatelný) bez ohledu na skutečnou výši výdajů na nákup pohonných hmot a parkování. Některé podmínky se však liší v závislosti na tom, zda jej využije právnická osoba nebo OSVČ, která neuplatňuje výdaje paušálem a má příjmy z podnikání nebo nájmu.
Dle textu tohoto paragrafu lze vyvodit, že právnická osoba má nárok na plný paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně, protože vůz musí být v jejím majetku (příp. je v nájmu) a nesmí jej ponechat zaměstnanci (nebo třeba jednateli) k soukromým cestám, v opačném případě tento paragraf nesmí použít, i kdyby šlo o jeden den v měsíci. U právnických osob účtujeme o skutečných nákladech souvisejících s výdaji na pohonné hmoty a teprve v rámci sestavování daňového přiznání se upraví základ daně. Jinou z možností uplatnění výdajů v souvislosti s využitím vozu mimo obchodní majetek firmy pro pracovní účely jsou např. cestovní příkazy při použití soukromého vozu zaměstnance (nebo i jednatele), kdy zaměstnanci náleží náhrada za opotřebení vozu a spotřebované pohonné hmoty. Pokud je firma plátce DPH, uplatňuje DPH na základě skutečných dokladů na nákup PHM a vede knihu jízd.
U OSVČ je zákon obsahově širší, počítá s tím, že vůz může být využíván i pro soukromé účely podnikatele, v tomto případě je částka paušálního výdaje ponížena na 4 000 Kč měsíčně bez ohledu na poměr firemních a soukromých cest. Vůz nemusí být v obchodním majetku podnikatele. U jeho ostatních vozů se předpokládá, že jsou používány pouze pro firemní účely. Paušál však lze použít maximálně u tří vlastních silničních vozů, toto omezení počtu se týká také právnických osob.
Hlavní výhodou paušálního výdaje na dopravu u podnikajících fyzických osob nevedoucích účetnictví je, že není nutné prokazovat pro účely daně z příjmu skutečné použití vozidla. Poplatník uplatňující paušální výdaj na dopravu tak nemusí evidovat účtenky za pohonné hmoty nebo evidenci pracovních cest. To ovšem neplatí u plátců DPH, kteří zároveň uplatňují z nakoupených pohonných hmot DPH. Nejprůkaznějším způsobem bude kniha jízd. Používá-li poplatník osobní automobil i k soukromým účelům, odpočet z přijatých dokladů o nákupu pohonných hmot může uplatnit jen v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro služební účely.
Ostatní výdaje (odpisy, údržba, opravy, nájemné, pojistné, poplatky) lze uplatnit jako daňový výdaj běžným způsobem, při použití kráceného paušálu nelze jako daňový výdaj uplatnit 20 % ostatních výdajů s výjimkou silniční daně a odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého byl uplatněn krácený paušál na dopravu, se odpis uplatňuje poměrnou částí, tj. 80 %. Zákon vyjmenovává řadu dalších podmínek, které je třeba u právnických i fyzických osob pro uplatnění paušálu splnit: Pokud bylo vozidlo pořízeno nebo vyřazeno v průběhu měsíce, je třeba paušální výdaj na dopravu pokrátit. Už bylo zmíněno, že jej lze použít maximálně na tři vlastní silniční motorová vozidla, u čtvrtého a dalšího vozu se vychází ze skutečných nákladů. V průběhu roku nelze měnit způsob uplatňování výdajů na dopravu (nelze tedy v lednu uplatnit například skutečné výdaje a od února přejít na výdaje paušálem). Paušál nelze uplatnit u vozidla používaného na základě smlouvy o výpůjčce. Dlouhodobý pronájem parkovacího místa nespadá pod paušál na dopravu a tyto náklady lze separátně uplatnit také.
Zákon o dani z příjmů umožňuje subjektům celou řadu daňových optimalizací nákladů. Rádi Vám poradíme a v případě, že se chcete především soustředit na samotný byznys, obraťte se na nás ohledně vedení účetnictví a s tím související daňové oblasti.
Toto je asi nejlepší shrnutí problematiky, co jsem na netu viděla, velmi přehledně vysvětleno!
Psal jsem na základě praxe, děkuji